Ráda bych se podělila o zkušenost s výcvikem mé fenky Ellbee ( Labrador retrívr – 10 měsíců ) u pana Chlupa.
S panem Chlupem jsem se kontaktovala, když byla Ellbee ještě opravdu malé štěně. Už tehdy jsem nechtěla dělat chyby a mít po ruce někoho, komu mohu důvěřovat a praktikuje výuku formou pozitivní motivace a né “komunistického drilu” .
Po pár schůzkách jsme se domluvili, že Ellbee půjde na měsíční výcvik k němu. Mezitím probíhaly schůzky i konzultace po telefonu nebo sms. Tak nějak jsem chápala, jak s Ellbee pracovat, ale chyběla mi důslednost.
Ellbee tahala na vodítku tak, že jsem musela každý týden navštívit maséra, aby mi uvolnil ramena a záda ( to jsem celkem aktivní sportovec), najednou přestala i reagovat na jméno, no, reagovala, ale pouze když chtěla, opět odezva mé nedostatečné důslednosti.
Tak přišel den „D“ a Ellbee jsem odvezla na měsíc na výcvik do Bořenovic.
Pes, který byl doma v bytě šel do kotce venku
, nepředstavitelné pro mě v ten okamžik. Cítila jsem se opravdu hrozně, měla výčitky, že jsem ji opustila a jak se asi cítí.
Po prvním týdnu jsem pochopila, že Ellbee je vlastně na výcvikovém táboře, venčí a učí se ve smečce jiných pejsků , kotec zvládá s přehledem a hlavně je šťastná (aspoň tak působila ve videích, které mi pan Chlup posílal), mé obavy byly pryč… a to nemluvím o super pokrocích, co se výcviku týče – proto tam vlastně šla 
. První týden mě ani nezajímalo jestli se něco učí, více jsem řešila, “ jak moc opuštěně se cítí” 
.
Měsíc utekl jako voda a já nevěřila vlastním očím, když jsem viděla videa s pokroky, které pan Chlup s Ellbee udělal. Moc jsem se těšila, že si ji povezu zpět domů. V poctatě jsem bojovala pouze s jedinou myšlenkou a to, jak mě Elbee přivítá a zda naše přátelství bude stejně vroucné, jako když jsem ji odvezla na měsíční výcvik. Mé obavy byly zbytečné. Moje Elbee se vrátila a je stejně šťastné štěně, jako před výcvikem.
Pan Chlup mi v den odjezdu ukázal, jak vše zvládá na 1* ( v mých očích) a vysvětlil mi, jak moc důležité je důsledně dodržovat to, co ji naučil a nepolevit.
Tak teď je řada na mě a já se teď musím naučit, jak s ní dále pracovat abych dělala kroky kupředu a nevracela se zpět ( myšleno ve výcviku). S panem Chlupem jsme nadále v kontaktu, posílám mu videa z procházek a on mě na dálku koriguje, abych nedělala chyby. Každý týden se aspoň jednou týdně sejdeme a budeme konzultovat, zda můj přístup k Elbee je správný a co dělat jinak, abych udržela nastavené pravidla směrem k Ellbee. Mým cílem je udržet to, co ji pan Chlup naučil! 
Pana Chlupa doporučuji , moc se mi líbí jeho výcvikové metody a komunikace se psy. 
